Ukázky z individuální práce s hlasem



Ukázky z individuální práce s hlasem jsou sdíleny s laskavým souhlasem dotyčných přátel.
 
.......................................
26. 1. 2024
 
Včera jsem měla báječný den. Někdy ta práce je opravdu za odměnu.
 
A tak jsem ráno vyrazila za kamarádkou do krásnýho domečku za Prahou, že budu mít takový pracovní tandem - jedno theta léčení pro ni a jednu práci s hlasem s jejím 20-letým synem.
Bylo to nečekaně tak úžasný, všechno z jednoho ranečku “to nevymyslíš”.
 
Při práci v theta vlnách mě to nepouštělo vlastně nic dělat, jen pojmenovávat, poukazovat, nabízet úhel pohledu, protože žena přede mnou všechno už věděla, všechno už měla, jen si to zřejmě potřebovala doujasnit, potvrdit a v sobě si to prožít. 
 
A její 20-letý syn, páni, to byl hlas, nádhera. Stačilo poukázat, vyzkoušet a ten posun byl téměř okamžitý. Byl to tedy nádherný zážitek, oboje. Když je člověk připravený a otevřený a nebrání si přílišnými překážkami, vzdorem, odporem, bolestí atd., tak posun může být okamžitý. A to je fakt práce za odměnu.
 
Požádala jsem je, jestli by mi mohli napsat, jak to vlastně prožili oni. Se svolením s velkou radostí sdílím.
 
“Podvědomě jsem delší dobu tušila, že potřebuji pomoci rozhýbat zatuhlost moji minulosti s pomocí theta léčení a Lenky. Něco mi říkalo, že bude fajn, když Lenka přijede do mého soukromého prostoru provést odblok prostřednictvím thety. A taky to tak bylo, intuice opět nezklamala. Po úvodním rozhovoru se Lenka napojila na mou energii a nestačila se divit.
 
Část věcí jsem věděla, ale nedovedla jsem s tím pohnout sama a část věcí bylo třeba zjistit, pojmenovat a vyčistit, ukončit energetické vazby a propustit minulost. Byly to nepopsatelné pocity blaha a štěstí v těle, když Lenka postupně rozklíčovala a pojmenovala jednu věc za druhou a nechala působit vesmíronou lásku očistnou, uvolnilo se mi tělo a zažívala jsem radostné pocity bytí ve svém těle. Nakonec jsem se spolu s Lenkou podívala, proč jsem dostala tuto lekci od života, co mě měla a má naučit. Přišla jsem si na to, že je to vlastně vpořádku, že tato lekce přišla, bez ní bych nebyla tam, kde jsem a nedostala se tak blízko k sobě.
 
Děkuji mnohokrát Lence za její vedení při theta léčení, při kterém jsem mohla pustit věci tíživé z minulosti,které jsem s sebou stále vláčela a dále jsem si uvědomila, jaká jsem nádherná, mocná, radostná, hravá, tvůrčí a tvořivá bytost, která je sama sebou. A jak velká výhoda je citlivost a síla v jednom těle zároveň. 
 
Potom jsem se stala divákem synova individuálního zpívání, kdy Lenka synovi vysvětlila techniku dýchání, zapojení spodního břicha, rozvolnění trupu a nutnost artikulace a zapojení svalů v obličeji při zpívání. Po chvilce zkoušení zpěvu se K. otevřel, zaplnil prostor místnosti tak nádherným hlasem a svou esencí, že mi naskočila husí kůže po celém těle a začala jsem plakat, jak silný a nepopsatelný zážitek to byl. Sám K. byl překvapen, jak krásně zní a je mu při tom blaženě v těle. A taky, že ho to nesmírně baví a rád bude chodit pravidelně zpívat k Lence a věnovat se zpěvu co nejvíce.
Děkuji Lence za dnešní kouzelný den plný změn pro můj život a také za to, jakým způsobem vede lekce zpěvu.”
 
Já s dojetím děkuji.
(A ještě jsem na cestu dostala koláčky :-)
 
.......................................
23. 1. 2024
 
WE RETURN TO LOVE
 
Vracíme se k lásce - je název písničky, kterou si vybrala žena pro dnešní hlasovou individuálku. Mimochodem nádherná, ale ne lehká píseň (odkaz TADY). 
 
A co by sis chtěla odsud odnést? Jaký je tvůj záměr? Kam by ses se svým hlasem chtěla posunout? Vyzvídám já, abychom si ujasnily společný směr. 
 
Něco pustit. Nějaké sevření nebo křeč. A mít víc svobody ve zpěvu, v hlase, ve svém vyjádření hlasem.
Ok, takže svobodnější vyjádření hlasem. A začínáme rozezpíváním, které nakonec trvá skoro hodinu. Zkoumáme, jak používá svůj hlas v různých polohách a výškách. Středy dobrý, hloubky super, ty výšky no, ty jdou hůř. Otevři si pusu. Je to divnej pocit? Namasíruj si a uvolni si panty, čelistní klouby. Aha, je to tam nějaký hrozně ztuhlý. To můžou být všechny ty věci, kdy jsme zaťaly zuby, zadržely svoje slova, něco jako zatni zuby a drž. Jenže to pnutí pak drží i trapézy a po fasciích udržuje i napětí v pánvi. Chce se jí křičet ku.va, ok křič, najednou to zase ale nejde. Odněkud se berou slzy a derou se ven. Fajn, něco se pouští, povoluje, uvolňuje. To je dobře. 
 
Dej si krásný ÁÁÁ. A přináší otevření. Úplné otevření a vnímání celého svobodného prostoru, bez omezení, bez limitů, bez hranic. Rozpřahuju opakovaně náruč, abych celým tělem vyjádřila ÁÁÁ, úplnou svobodu bez podmínek a omezení. Říká “mluv ještě” a slzy se jí derou ven. Mluvím, rozpřahuju své paže do široka, zním Á a rezonuju celým svým tělem a prostorem svobodu Á. Slzy se průběžně spouštějí a i ona zvučí své Á. Postupně se dostává do rytmizování a pohupuje tělem jako při písničce. Už jí je líp.
Pomalu přecházíme k písničce, kterou si přinesla. Pouštím ji z beden a ona zpívá. Můžeš přidat, abys byla slyšet. Jo. Zkoušíme jednotlivé části postupně s piánem, aby zněly v plnosti a větší svobodě hlasu. Pracuj břichem, opři se o břišní svaly. Víc. Ty musej makat. Zpívá, chvíli krásně, chvíli pláče, hlas se láme. Ne, s pláčem se nedá zpívat, hlas nefunguje. Dlouho ji objímám. Rozsypává se a zase skládá. Je to úplně vpořádku, dovolit si rozsypat se a zase se složit. Lidské tělesné teplo a náruč je někdy prostě nejvíc. Jdeme si dát čaj a přestávku.
 
Znovu zpívá svou písničku. Vždyť já ji potřebuju zpívat pro sebe, přichází na to, co a jak potřebuje. Vrátit se k lásce, dát si lásku. Ne někomu jinýmu, ale tentokrát sobě. A zkus zpívat, jakoby tvůj hlas zněl světlem, světlem tvé duše, to ponese léčivou kvalitu do tvého prostoru. 
 
Znovu zpívá, tentokrát s něhou a procítěností, vidím, že už nepotřebuje svůj hlas nutit nebo někam tlačit, k výkonu čehokoliv. Jen zpívá a najednou je víc než předtím u sebe, sama sebou a v jejím hlase to je slyšet. Je to nádherný zpěv, upřímný a autentický. Něco zapadlo tam, kam mělo, říká. Byla jsem na kousky a ty se teď pospojovaly. 
 
Je to i pro mě dojemné, krásné, lidské. Nádherné setkání. Dovolila si posunout se. Dovolila si ten celý proces projít. Moc děkuju, že jsem u toho mohla být. 
 
.......................................
Jaro 2023
 
MILUJ SVŮJ HLAS
 
Dnes to začalo úplně nenápadně. “Jen” si zazpívat písničku a natrénovat ji na domácí vystoupení. 
 
Při rozeznění zpíváme ÁÁÁ. Říkám: otevři si pusu. Ještě si otevři pusu. A žena: já vím, že ji málo otevírám, mám pocit, že bych se moc obnažila. Přesně, to je Á. Veliký neohraničený prostor. A pusa - brána do našeho nitra, do našeho vnitřního prostoru. Otevřená pusa otevírá pocity v hloubce břicha a pánve. Tam to může jít pěkně do hloubky. Do oblasti temnoty, do oblastí nám běžně neprocítěných, a proto skrytých. Ale ve skutečnosti není skryté nic. A taky pěkné téma, nakolik je pro mě bezpečné “otevřít si na někoho pusu?” Co se stane? Nebo na základě svých zkušeností, co očekávám, že se stane? Jak se u toho budu cítit?
 
Dobře, tomu se dnes věnovat nebudeme, abychom stihli “tu písničku”. Naštěstí máme ještě i jiné samohlásky :-) Akorát u všech se musí ta pusu otevřít. No, nebo nemusí.
 
Takže zpívá tu písničku. Je tam pár vyšších tónů, které trochu drhnou. Není to ale vysoko, říkám. To dáš, když do toho dáš trochu víc síly, když se do toho trochu opřeš, z břicha. Tak jo. To jí doma taky někdy šlo, ale nechtěla na ty druhé “řvát”. No však neřveš, ale zpíváš :-) Říká, že vždy byla tichá. Všichni to o ní říkali. Aha, takže přesvědčení, které se dá změnit, opravit nebo upravit. Jaký by to byl pocit, kdybys byla slyšet? A jaký by to byl pocit, kdybys byla vidět? Dostává za “domácí úkol” se věnovat procítění věty: Je v pořádku být vidět. Je v pořádku být slyšet. Je to pro mě bezpečné, dovoluji si to být slyšet a vidět... Přicházejí slzy... A otázky.
 
Proč bych vlastně měla chtít zpívat před druhými nějakou písničku? Má to vůbec smysl? Má! To dáš. A vezmeš si tím kousek své síly zpět. Postavíš se do nové podoby své síly. Otevřou se ti nové brány do nového prostoru, nových možností. Ne tam venku, ale uvnitř v tobě. Jo, to má velký smysl. To bude super.
Tak jo, tak na závěr dáme celou písničku se všema slokama. Sedím a poslouchám, jako na vystoupení. A pak přichází druhá polovina písničky a já mám celou dobu husí kůži. To bylo skvělý! Jak jsi to udělala? Něco se povolilo, něco se otevřelo. Nakonec ne ta pusa, i když kdo ví, možná i kousek té pusy, ale něco v těle, dovolila si to otevřít. A to bylo přesně ono a husí kůže celou dobu. Prostě je to cítit, když zpíváš sama sebe. Tak si to otiskni do těla. Ten pocit, jak to děláš. Že můžeš. Že to umíš. A když to umíš jednou, umíš to i víckrát. 
 
A já z toho mám taky velikou radost. 
Můžete i vy. Můžeš i ty. 
 
.................
 
Tento střípek příběhu má ještě svou dohru. Žena měla písničku zpívat s hudebním doprovodem kytaristek a plánovala, že jim to na další zkoušce zazpívá a napíše mi, jestli poznaly rozdíl. A napsala: Ahoj Lenko, dnes jsem zpívala na zkoušce. Zpětnou vazbu jsem nedostala, ani jsem si o ni neřekla. ALE změnil se můj pocit. Bála jsem se mnohem méně než minulý týden, zpívalo se mi mnohem lépe, opřela jsem se do toho a troufám si říct, že jsem si zpívání i užívala a těším se, až si to zase dám. Tak ještě jednou díky.

Asi není třeba komentovat, že vystoupení se jí báječně povedlo, dokonce pár lidí dojala a pár rozplakala... a že by zpívala ještě dál....

To se děje jen tehdy, když zpíváme sami ze sebe, sami se sebou v souladu, v rezonanci a posluchači to vždy cítí.
 
.......................................